Společné členství manželů v bytovém družstvu – nelze smluvně ovlivnit

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2011, sp. zn. 26Cdo 98/2011
 

Manželé se mohou dohodnout o odchylném rozsahu společného jmění, nikoliv však neomezeně. Není pochyb, že členský podíl v bytovém družstvu je majetkovou hodnotou, nelze však přehlédnout, že členská práva a povinnosti v bytovém družstvu nejsou výlučně majetkovými právy (členství bývá často spojeno s nájmem družstevního bytu či s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu). Společné členství manželů v bytovém družstvu je zvláštní a specifický institut, který vzniká ex lege bez ohledu na vůli manželů, jeho vznik, existenci a zánik upravují kogentní ustanovení občanského zákoníku a nelze je smluvně ovlivnit.

Vzniklo-li manželům společné členství v bytovém družstvu, nelze členský podíl dohodou manželů za trvání manželství ze společného jmění vyloučit. Byla-li takováto dohoda uzavřena, je pro rozpor se zákonem neplatná.

 

Vypořádání společného členství manželů v bytovém družstvu – cena členského podílu

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2010, sp. zn. 31 Cdo 2036/2008

 
V řízení o vypořádání společného jmění manželů se uplatňuje pravidlo, že oceňování vypořádávaného majetku vychází z cen odpovídajících době, kdy se provádí vypořádání. Tento právní názor správně vychází z toho, že teprve vypořádáním dochází k plnému nabytí vlastnického práva k věci, příp. k převodu jiných práv a povinností, a proto i ocenění věci musí vycházet z ceny dosažitelné v době, ve které se vypořádání provádí. Teprve od tohoto vypořádání totiž nabývá ten, komu je věc přikázána, plnou majetkovou hodnotu a může s věcí disponovat bez ohledu na druhého bývalého účastníka společného jmění.

Je-li však předmětem vypořádání členský podíl v bytovém družstvu, který již – ať na základě dohody či rozhodnutí soudu – připadl jen jednomu z manželů, který jako výlučný člen družstva je oprávněn nadále byt užívat, pak představuje členský podíl majetkovou hodnotu, se kterou může nadále výlučný člen družstva disponovat již od okamžiku zrušení společného členství v družstvu. Tímto okamžikem je zřejmá hodnota toho, čeho se v důsledku zrušení společného členství jednomu z bývalých manželů - společných členů družstva dostalo, stejně jako je zřejmé, o co se majetek druhého zmenšil. Proto je třeba při oceňování členského podílu v bytovém družstvu v rámci vypořádání společného jmění manželů - bývalých společných nájemců družstevního bytu a společných členů bytového družstva - vyjít ze stavu (sc. stavu družstevního bytu) i obvyklé ceny tohoto podílu v době zániku společného nájmu družstevního bytu a společného členství rozvedených manželů v družstvu.

Nabytí členství v bytovém družstvu děděním a výluka ze SJM

Nález Ústavního soudu ze dne 2. 11. 2010, sp. zn. IV. ÚS 362/2010


Po smrti jediného nájemce družstevního bytu, který je členem bytového družstva, přechází jeho členství v tomto družstvu a nájem bytu na toho dědice, kterému připadl členský podíl. Tento dědic se stává výlučným nájemcem předmětného družstevního bytu a to bez ohledu na jeho případné manželství. V tomto případě nevzniká společný nájem družstevního bytu dědice a jeho manžela, ani jejich společné členství v bytovém družstvu. V důsledku této skutečnosti je na nabytí členského podílu v družstvu namístě aplikovat výluku ze společného jmění manželů.

Závěr o výlučném členství dědice členského podílu v družstvu má závažné důsledky na platnost smlouvy o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva. Pokud bytové družstvo následně převedlo vlastnictví předmětného bytu – bytové jednotky do vlastnictví člena družstva, jediným nabyvatelem této bytové jednotky je pouze dědic členského podílu (jako nájemce a člen družstva) a to bez ohledu na jeho případné manželství.